Divizny
Verbascum thapsus - divizna malokvětá
Popis:
Dvouletá, hustě plstnatá, až 2,5 m vysoká bylina, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů, kvete až v roce druhém. Listy v přízemní růžici podlouhle vejčité až eliptické, takřka přisedlé, až 40 cm dlouhé. Lodyžní listy vejčité, na bázi sbíhavé často až k dalšímu listu, takže lodyha je křídlatá. Květy v hustém lichoklasu nahloučeny v 3 až 9květých svazečcích, koruna kolovitá, 30 až 55 mm v průměru, korunní lístky žluté, nitky horních tyčinek chlupaté, 2 dolní nitky lysé s prašníky 1x až 2x kratšími než nitky. Kvete v VII až IX.
Stanoviště:
Rumiště, navážky, skládky, příkopy, podél cest, v obcích, lesní paseky, skalnaté stráně, lomy, na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, zásaditých až neutrálních, kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých.
Léčitelství:
Obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina.
Sbíranou částí je květ (Flos verbasci), někdy jsou užívány i listy nebo kořen. Květ (s tyčinkami, ale bez kalicha) se sbírá postupně podle rozkvětu za suchého počasí od května do září a suší se co možná nejrychleji (nejlépe během jednoho dne) ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60 °C.
Květ se užívá zejména při zánětlivých chorobách průdušek spojených s kašlem a při bronchiálním astmatu (usnadňuje odkašlávání). Látky v droze obsažené se vzájemně doplňují: Sliz vytváří na sliznici horních cest dýchacích ochranný povlak a chrání ji tak před drážděním a vysycháním, saponiny a flavonoidy zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tím rozpouštění hlenů. Mimo to má i účinky protizánětlivé, uvolňuje křeče a působí močopudně. Dle J.A.Zentricha lze drogu použít i při zánětlivých chorobách žaludku a střev. Květ smíchán s listem v poměru 1,5:2 podáván ve formě nálevu působí jako mírné projímadlo. Naklepané listy divizny bývají užívány jako obklady při otocích a vředech. Kořen divizny působí močopudně. Obklady z květů bývají užívány při léčbě bércových vředů, čaj z květů léčí poruchy činnosti sleziny a jater a reguluje menstruační cyklus. Při průduškových onemocněních je vhodné diviznu kombinovat s dalšími drogami, jako je např. bazalka, yzop, lípa, bez, sléz nebo tymián.
Jedy:
Semena divizny jsou jedovatá (zatím se mi ale nepodařilo zjistit, jaké jedovaté látky obsahují).
Jiné užití:
Dříve se květy užívaly při výrobě alkoholických nápojů jako barvivo nebo k jejich aromatizaci. Ve starém Římě si údajně ženy barvily květy divizny vlasy na žluto.
Pěstování:
Divizna vyžaduje sušší, dobře propustnou a ne příliš výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se vysévají na jaře.
Verbascum thapsus - divizna malokvětá
Popis:
Dvouletá, hustě šedobíle až nažloutle plstnatá bylina, s přímou, nevětvenou a hustě olistěnou lodyhou dorůstající výšky až 180 cm. Listy hustě plstnaté, přisedlé nebo nevýrazně řapíkaté, obkopinaté, mělce vroubkované až celokrajné. Květy o průměru do 25 mm v hustém lichoklasu, koruna nálevkovitá, živě žlutá. Plodem je tobolka. Kvete v VII až IX.
Latinský rodový název Verbascum vznikl zkomolením slova barbascum (=vousatý), což připomíná husté ochlupení rostliny.
Stanoviště:
Ruderální porosty podél cest, lomy, skalnaté svahy, železniční náspy, výslunná rumiště, sutě, pískovny, suché paseky, okraje lesů. Roste na půdách čerstvě vlhkých až vysýchavých, obvykle na kamenitých, štěrkovitých nebo písčitých, bohatých na dusík a s reakcí zásaditou až slabě kyselou.
Léčitelství:
Lze použít stejně jako diviznu velkokvětou.
Jedy:
Viz. divizna velkokvětá.
Jiné užití:
Viz. divizna velkokvětá.
Verbascum nigrum - divizna černá
Popis:
Vytrvalá 60 až 100 cm (někdy až 140 cm) vysoká bylina. Lodyha přímá, načervenalá až červenohnědá, nevětvená nebo pod květenstvím nečetné, tenké větve. Přízemní listy řapíkaté, protaženě vejčité, na bázi srdčité, hrubě vroubkované, řídce chlupaté nebo lysé. Lodyžní listy výrazně menší, podobného tvaru, v horní části přisedlé. Květenství sestává z klubíček nejčastěji po 5 až 8 květech uspořádaných do klasu. Květy světle žluté (výjimečně bílé), při ústí fialově skvrnité, tyčinky hustě fialově vousaté. Plodem je tobolka.
Stanoviště:
Rumiště, náspy, okraje silnic a cest, příkopy, suché louky, meze, železniční náspy, lesní paseky, navážky, lomy, terénní úpravy v okolí novostaveb. Dává přednost půdám čerstvě vlhkým až vysýchavým, štěrkovitým až hlinitým, s dostatkem živin a dusíku.
Léčitelství:
Lze použít stejně jako diviznu velkokvětou.
Jedy:
Viz. divizna velkokvětá.